Fénix je bájný pták, který se vyskytuje v mytologiích mnoha národů. V podrobnostech se jednotlivé mytologie liší, základním atributem je však fakt, že Fénix zemře spálením sebe sama a opět se ze svého popela narodí.
Nejstarší zmínky o Fénixovi nacházíme ve starém Egyptě již před 4000 lety. Zde se nazývá Bennu a je zobrazován jako fialová, modrá, šedá nebo bílá volavka. Je považován za prapůvodní božstvo a dokonce za stvořitele světa.
V antice přilétá starý Fénix jednou za 500 let do chrámu v Héliopoli, kde shoří a znovu se narodí jako mladý pták. Číňané svého Fénixe nazývají Feng-chuang, ačkoliv ten se od evropského Fénixe značně liší. Fénix je univerzální symbol znovuzrození, jedná se patrně o jeden z kulturních archetypů lidstva.
Fénixovy údajné vlastnosti: Najít ho nelze, neboť místa, kde se nachází, jsou tajemná a neobjevitelná. Pokud by se někdo (nejen člověk) pokusil ublížit mu, je odsouzen k věčnému zatracení. Vládne neuvěřitelnou, božskou mocí, avšak využívá jí jen velmi zřídka. Jeho brky mají magické vlastnosti a lze je využít k výrobě hůlek a lektvarů.
V řeckých a římských pověstech se motiv Fénixe objevuje na základě postupného přejímání egyptských obyčejů. V Řecku mu říkají Fénix, v Římě Foinic. Řecký historik Hérodotos o něm napsal: „Viděl jsem ho v Egyptě namalovaného, neboť sem přilétá jen zřídka.“ Římský básník Ovidius o několik století později uvádí: „Když tento pták prožije 500 let svého života, usedne na své hnízdo a ve vonných látkách v něm zemře. Potom se z otcova těla narodí nový fénix, který bude žít 500 let.“
Hérodotos uvádí dokonce jeho podrobný popis:
„Některá jeho pera jsou zlatá, jiná purpurová, vzhledem a velikostí se nejvíce podobá orlu.“ Zajímavé je, že se líčení podobného tvora objevuje i u národů, které nebyly zasaženy egyptským vlivem, jako je Asie nebo Japonsko, Čína nebo Rusko. V ruských pohádkách se hovoří o Fénixovi jako o Ptáku Ohniváku. Nazývá se žar–ptica a je strážcem hradu se zlatými jablky. V Číně se Fénixovi přezdívalo Feng-chuang. Zdejší legendy vyprávějí, že tito ptáci žijí v Arábii v zemi Tchien-fang-kuo. Když se dožijí 500 let, shromáždí se na vonných stromech a hromadně shoří, jak tvrdí i Ovidius.
Ve staré Persii zase Fénix připomíná vzhledem rajku a jmenuje se Huma. Také zde létá v nadoblačných výškách a je nemožné ho spatřit. Svého fénixe má i Izrael. Zmínky o posvátném ptáku nacházíme v posvátném židovském textu talmudu. Má tak ohromné rozpětí křídel, že hravě zastíní i Slunce.
Odlišnosti tady ale jsou. Jeho konec v plamenech se ale v některých spisech liší. Někdy shoří ve vonné myrtě, jindy jeho proměna trvá až 40 dní. Nejprve se z popela zrodí housenka, která se třetího dne změní v ptáka. To by ale znamenalo, že nejde stále o stejného jedince, ale naopak o dalšího nového ptáka. V přírodě nenajdeme žádné zvíře, které by se chovalo podobným způsobem. Neskrývá se snad za těmito skutečnostmi nějaký utajený Fénixův význam? Vždyť Fénix je jeden z názvů kamene mudrců a synonymum pro elixír života v alchymistických knihách.
Kámen mudrců
Když se vrátíme k prapůvodní předloze Fénixe ve starověkém Egyptě, mohl mít souvislost s dávným Benbenem, který byl pro Egypťany živým zosobněním boha slunce Re. Podle legendy Fénix přilétl, usedl na Benben a vyrazil výkřik – první zvuk na světě. Tvar Benbenu byl později předlohou při stavbě obelisků a pyramid. Podle některých hypotéz přilétl z kosmu. Tvar Benbenu opravdu připomíná lunární modul. Podobná vyobrazení létajících prostředků nacházíme i na reliéfech v jiných kulturách. Co tedy představují? Opět jedna záhada, která stále čeká na své vyřešení.
Charakteristika
Létá daleko vpřed a bedlivě prozkoumává krajinu a vzdálený prostor. Představuje naši schopnost vize, sbírání smyslových informací o našem prostředí a o událostech, které se odehrávají okolo nás. Fénix díky své velké kráse vytváří silné vzrušení a nesmrtelnou inspiraci. Je to nádherný pták s nádherným rudým peřím se zlatými okraji, jenž se na slunci jiskrně třpytí jako by ho prozařoval vnitřní oheň (což se také děje).
Na každém kontinentu si lidé vyprávěli o stejném druhu bájného ptáka, ale pokaždé byl popisován jinak. Nejznámější jsou tři fénixové: z Evropy, Egypta a Číny.
Evropský fénix
Je to majestátní, jasně rudý pták velikosti labutě s dlouhým zlatým ocasem, zobákem a spáry. Místem výskytu je Egypt, Čína a Indie. Dožívá se obrovského věku díky regeneraci spálením a povstáním ze svého popela jako mládě. Je absolutně mírumilovný. Dokáže kdykoliv zmizet a znovu se objevit. Jeho zpěv zvyšuje odvahu čistého srdce a zlé plní strachem. Slzy mají mocný léčivý účinek.
Egyptský fénix
Jiná verze praví, že je to posvátný bájný pták Egypťanů, zobrazovaný jako zlatý sokol s hlavou volavky. Byl pokládán za ztělesnění slunečního boha. Je to symbol ptáka, který se v určitých časových obdobích (100, 500, 1000, 1481 let) sám spálí a do tří dnů znovu povstane ze svého popela. V tomto smyslu se také používá jako symbol Krista a nesmrtelnosti. Jinak také symbolizuje vzkříšení, nesmrtelnost a nezničitelného ducha lidstva.
Čínský fénix
Čínský Fénix (Feng-chuang) nemá s evropským Fénixem nic společného, snad kromě toho, že má také mytologický původ. O ptácích Feng-chuang se objevují zmínky již v textech z konce 2. tisíciletí př. Kr. V jednom komentáři k "Letopisům jara a podzimu" ze 4. století př. Kr. se píše, že mužský Fénix, ženský Jednorožec a magická bytost, totiž zelený drak, červený pták, bílý tygr, želva - "tmavý válečník", jsou znamení, že zemi vládne dobrý král. Feng-chuang je druhé ze čtyř-zázračných zvířat a král opeřenců. Je-li zobrazen s drakem, symbolizuje drak císaře a Fénix císařovnu; tento symbol ženského Fénixe je pozdějšího data.
