Jsem masožravec. Nestydím se za to. Moje stravovací návyky jsou obludné. Za to už se stydím. Ale nenašla jsem zatím dost invence, abych bojovala se svojí leností a stravovacím alibismem a něco s tím dělala. Ale když kolem sebe dnes a denně vidím masu článků a pořadů o jídle, dietách, vegetariánech a aktivistech za práva zvířat, zjišťuji, že zdaleka je můj alibismus ještě docela v pohodě.
Nejsem žádný nelida a zvířátka mám ráda. A taky mi nedělá dobře představa, že jich někde v Asii do jednoho kotce nasoukaj po dvaceti kusech, stejně jako představa norkového kožichu mi vždycky způsobí chuť svlíknout jeho majitelku nejen z něj, ale i z její vlastní kůže. Na druhou stranu mám zdravý rozum, vlastní názor a jsou aktivity a aktivisti, kteří by aktivní být rozhodně neměli.
Tak v první řadě BIO. Dneska je strašně moc moderní mít všechno BIO. A v honbě za BIO potravinami jsou někteří lidé schopní udělat cokoli. Ale když tak sleduji, jak to vypadá na některých BIO farmách, nebo když si uvědomím, jakou cestu urazí takové zaručené BIO rajče z farmy k nám na stůl, nejsem si jistá, že to má smysl.
Schválně – co vám projde hlavou, když tak doma rozkrojíte papriku a ono ejhle – uvnitř je další paprika. Vždycky si pomyslím, od kdy že jsou papriky těhotné a během pečlivého hmatového a čichového zkoumání obou kousků přemýšlím, zda vyhraje strach z takové papriky nebo zda vyhraje ekonomika a fakt, že ta paprika stála majlant.
Ale abych se té zeleniny zastala, ono když si z nutnosti musím koupit maso v obchoďáku a etiketa na obalu hlásá 96% masa, ptám se sama sebe, kam se poděl ten zbytek. Že by do složení počítali i ten plastovej tácek, na kterým to maso leží?
Moje snaha stravovat se zdravě – moje chuť se tím zabývat – ztroskotá už na tom, že jsem nucená číst etikety každý blbiny, která mi projde v ruce a já nevím jak vy, ale nesnáším nakupování potravin a tímhle stylem sami sebe odsoudíte k tomu, že ten hodinový nákup protáhnete na hodiny tři.
Tak si logicky řeknete, že to zkusíte odjinud a začnete sbírat informace na internetu, od přátel, sledujete kdo co jak jí, kdo jak vaří a co. Ale zase jen narazíte na to, že NIKDO není objektivní a každému sedí něco jiného. Přesto zjistíte několik společných jmenovatelů pro všechny druhy a způsoby nebo alternativy stravování – jíst se má pravidelně, vařit se má z kvalitních surovin, a strava má být vyvážená.
No jupí. Jsem zase na začátku. A tak suduji dál. A čím více toho vím, tím více jsem znepokojená tím, na jaké škále extrémů se dokážeme pohybovat. Od hladovění po absurdní se přežírání. A víte co – ani ty dva extrémy, ale ani to mezi nima není správně nebo špatně. Každá zastávka na té cestě z extrému do extrému nás může zabíjet nebo nám nedělá vůbec nic.
Podstatné je přijít na rovnováhu mezi tím co si můžeme dovolit, umět si stanovit z čeho bychom neměli slevit, co čím se dá nahradit, a najít rozumnou míru. Ale tohle by mělo provázet uvědomění, že to co je dobré pro mě, nemusí být dobré pro naše okolí a proboha, už ne pro naše děti.
Velice se mi líbil přístup jedné mojí známé. V dospělosti jí byla diagnostikováno onemocnění střev, které vyžadovalo dietu. Tak začala její cesta k RAW stravě. Ta cesta byla nelehká a vedla přes diety k vegetariánství, později k veganství, ještě později k dělené stravě. V jakém pořadí přesně a co všechno skutečně absolvovala, to vám nepovím. Vím, že skončila u RAW stravy a toho se drží v posledních letech a pouhým okem pozorovatele mohu závistivě podotknout, že vypadá dobře. Srovnala se jí figura, má od pohledu zdravější vlasy, pevnější nehty. V jejím jídelníčku je obsažena zelenina, ryby, maso, ovoce.
O RAW stravě mám jistě povrchní znalosti. Ale na tomto konkrétním příběhu se mi líbí jedna věc. V době, kdy otěhotněla, prožívala dráhu veganky. A já jsem ráda, že na příkladu jejích veganských kamarádech se jí otevřely oči a uvědomila si, že člověk je prostě všežravec, od přírody. V lidském organizmu nepopiratelně probíhají chemické procesy, které prostě potřebují látky živočišného původu. A v dětském organizmu jsou to procesy podstatné pro správný vývoj dětského organismu.
Moje známá začala hledat alternativu, jak do jídelníčku budoucí rodiny začlenit i tyto významné potraviny a zároveň si udržet způsob stravování, který jí zjevně prospíval lépe, než ten běžně zažitý jídelníček průměrného čecha. Chtěla to nejlepší nejen pro sebe, ale i pro svoje dítě. A dítě prostě potřebuje mateřské mléko (živočišného původu, že?), a stejně jako potřebuje zeleninu, tak potřebuje i maso, zejména červené maso a rybu.
Nechci, aby to vyznělo tak, že odsuzuju vegany, vegetariány, věčné dietáře nebo jiné pažravce na světě. Ale odsuzuji zakalení zdravého rozumu, které i když v dobré víře, ohrožuje ty nejmenší z nás.
Přesně z tohoto důvodu mi přijdou děsiví aktivisti ve jménu čehokoli. Aktivisti za práva stromů na Šumavě. No co, aktivista zachrání 20 stromů, aby jich červotoč sežral 30. No kdyby aktivista raději zvedl zadek, odpoutal se od bagru a šel někam vysadit 50 nových stromů. A co aktivista proti kožichům. Co kdyby se milý aktivista sebral a šel pomoct hlídat přírodní rezervaci, aby se v ní méně pytlačilo? A co aktivisti za potraviny? Propagují výrobky, které jsou BIO, propagují výrobky, které jsou vegetariánské, veganské a já nevím jaké. Kdo myslíte, že platí a sponzoruje tyto aktivisty? De facto se jedná o schéma stejné marketingové a reklamní lobby, kterou dnes a denně vidíte v TV. Reklama na mekáč nebo reklama na zaručeně BIO veganskou tyčku ze zrníček – pořád je to reklama. Na mekáč dělá reklamu komparz, na tyčku rádoby aktivista, který zrovna sehnal sponzoring pro svou další dovču v Chile. J
Chci tím vším říct – nevěřete jim. Nikomu. Otevřete oči a sbírejte informace, i ty informace, se kterými třeba nesouhlasíte. Ověřujte si prameny. Jde přeci o zdraví vás a vašich nejbližších. A pokud zvítězí VLASTNÍ zdravý rozum, je úplně jedno, jestli jíte maso nebo jste vegan nebo RAW strávník.
Vaše Benu
PS: Někde jsem tuhle narazila na jednu paní, která mi v diskuzi pod tématem napsala, že jíst maso je vražda a že shořím v ohni pekelném… mohl by mi prosím někdo vysvětlit, proč by člověk měl za jezení masa skončit v ohni pekelném a třeba takový lev v něm neskončí? Nějak tomu nerozumím, jak to ten Bůh teda myslel, podle vás?
